Válkou vyvolaná nejistota, religiozita a sociální opora u ukrajinských uprchlic-matek v České republice
O projektu
Mít na koho se obrátit a na koho se spolehnout je pro nový start v nové zemi zásadní. O to více, pokud startujeme od nuly jako váleční uprchlíci. Úplně jinak vypadá integrace člověka, kterému někdo pomůže najít férové bydlení, práci, zorientovat se v byrokracii, ale také kdo se může vyzpovídat ze svých problémů, nebo může na pár hodin někomu svěřit dítě a vyřídit si něco ve městě. Všechny tyto aspekty můžeme označit pojmem společenský kapitál.
Jaké faktory ovlivňují míru společenského kapitálu, který mají uprchlíci k dispozici? A může Česká republika podniknout kroky k jeho rozvoji? Tyto otázky jsou zásadní pro kvalitu života uprchlíků u nás i pro jejich úspěšnou integraci. Abychom na ně mohli odpovědět, chybí nám však klíčová věc – systematická znalost společenského kapitálu mezi uprchlíky.
Naším cílem je zmapovat míru a strukturu společenského kapitálu u významné části uprchlické populace v ČR – konkrétně u maminek s nezaopatřenými dětmi – a to prostřednictvím analýzy neformálních společenských sítí ukrajinských maminek v České republice. Kdo jim pomáhá s domácností, s dětmi a s každodenními životními problémy?
Jak se vlastně uprchlíci vyrovnávají s dopady války na jejich původní zem. Jak se válka a její následky podepisují na jejich zdraví, psychice a hodnotách? A jaké faktory zmírňují individuální negativní dopady války na mentální zdraví uprchlic?
I toto jsou otázky které si v projektu klademe.
Jak postupujeme
Základem našeho výzkumu bude dotazníkové šetření mezi 2000 ukrajinskými uprchlicemi, které pečují alespoň o jedno nezaopatřené dítě. Dotazník se zaměřuje na různé oblasti života: domácnost a její socioekonomickou situaci, péči o děti, sociální vztahy a podporu, náboženský život, duševní zdraví a osobní hodnoty.
Než začneme s dotazníky, uskutečníme skupinové rozhovory s několika desítkami žen. Chceme lépe porozumět jejich zkušenostem, aby otázky v dotazníku dávaly smysl a odpovídaly realitě. Rozhovory nám také pomohou hlouběji interpretovat výsledky z dotazníků.
Celý popis projektu je dostupný zde.
Nábor účastnic
Jste-li Ukrajinská maminka žijící od 24.2.2022 v České republice, nebo znáte-li maminky, které by se mohly chtít účastnit, sdílejte náš výzkum a pozvěte je. Čas, který nám maminky věnují budeme kompenzovat finančně (700 Kč za účast na diskuzní skupině a 300 Kč za vyplnění online dotazníku).
Odkazy na další informace pro účastníky v ukrajinštině a ruštině.
Plakát
Náš tým
Radim Chvaja je vedoucím projektu. Působí na Ekonomické fakultě Evropské výzkumné univerzity v Ostravě, kde se zabývá dopady existenciální nejistoty na religiozitu, psychologií spolupráce a konfliktu a evolucí skupinové péče o děti. Doktorát získal na Ústavu religionistiky Masarykovy univerzity v Brně a dva roky působil na University of Otago na Novém Zélandu, kde se ve spolupráci s mezinárodním týmem věnoval výzkumu souvislostí mezi náboženstvím, porodností a spoluprací při péči o děti v komunitách v Africe, Jižní Asii a Severní Americe.
V rámci projektu zodpovídá za celkové vedení, návrh dotazníku, formulaci výzkumných modelů, zpracování a analýzu dat i tvorbu odborných publikací. Veškeré dotazy týkající se projektu směřujte přímo na něj (radim.chvaja@eruni.org).
Anushé Hassan je hlavní odbornou spolupracovnicí projektu. Působí na Katedře populačního zdraví při London School of Hygiene and Tropical Medicine (Londýnská škola hygieny a tropické medicíny), kde se zabývá vztahem mezi rodičovskými investicemi do dětí a kvalitou života matek a jejich potomků.
V našem projektu zajišťuje odborný dohled nad kvalitativním výzkumem, přispívá k návrhu kvantitativního dotazníku a podílí se na psaní odborných publikací.
Alisa Lapyhina je doktorskou studentkou Evropské výzkumné univerzity v Ostravě. Ve své disertační práci se zaměřuje na faktory ovlivňující integraci ukrajinských uprchlíků do většinové společnosti v České republice.
V rámci projektu zodpovídá za komunikaci s účastnicemi výzkumu, překlady do ukrajinštiny a asistenci při realizaci skupinových rozhovorů.
Světlana Nedvědová je doktorskou studentkou na Katedře sociologie Masarykovy univerzity v Brně. Ve své výzkumné práci se věnuje sociologii smrti, umírání a truchlení. Zkoumá především fenomén sociálně neuznaného žalu z pohledu sociálních norem, kontroly a nerovností, se zaměřením na gender, sexualitu a věk. Dále se podílí na projektu Instituce stárnoucích mužů a je členkou výzkumné skupiny zaměřené na efektivitu zdravotního systému v rámci národního institutu SYRI.
V našem projektu povede skupinové rozhovory (fokusní skupiny), zodpovídá za interpretaci kvalitativních dat a jejich využití při návrhu kvantitativního dotazníku. Dále se bude podílet na přípravě odborných publikací založených na kvalitativních datech.
